A je to. Po třech letech z Toma Jonese vypadlo další album. Na 68letého dědulu mu to zpívá pořád dobře o tom není pochyb, ale zpěv není všechno, přátelé. Důležitá je i hudba (Helenka „zombie“ Vondráčková možná dobře zpívá, ale hity to určitě nejsou). Když jsem před devíti roky slyšel jeho album REALOAD s výborně předělanými hity a Tomovým hlasem bylo to super. Taková „Are you go my way“ od Lennyho Krawitze si o to říkala úplně sama! Ok! Sehnal jsem si starší alba, ale ouha… nuda… nuda… vyjímečně hit (např. „It’s Not Unusual„největší a první). Dobrá, teď mi z repráčků zní jeho nové album „24 hours“ a jaké tedy je…

Hned první výstřel z nového alba jménem „I’m alive!“ nenechá nikoho na pochybách, že Tom Jones žije a dědovy trenýrky hnědé barvy s proužky nenosí. Neskutečná energie, kytary, trumpety… HLAS, v pozadí sbor. Rozhodně vypalovačka, která udává tempo až do 9. songu.

Následuje „If he should ever leave you„. Pohoda… tak zní Tomův sound už celou věčnost. Jenže tohle není taková „lalalala“ nuda. Tenhle song si dáte do auta a dojedete po highway 69 až k cíli. „We got love„, slabší, ale pořád ve stejném stylu. Mírné pohupování hlavou a sledování krajinky z vašeho Cadillacu zaručeno.

Pan Jones začne přitvrzovat „Feels like music“ – basová linka, výrazné bicí. Až bude pravé disco 70’s v kurzu, nebojte vlítnout na parket právě s touhle deskou!

Čtvrtá záležitost je bezkonkurenčně nejlepší hit alba. „Give a little love“ (videoklip dole) skvělý sound jako by vypadl třeba z filmu Dannyho parťáci. Určitě bych si ho dokázal představit v remixu JunkieXL (jeho výborná předělávka od Elvise – „A Little Less Conversation“) nebo Fat Boy Slima. To by byla teprve jízda. Třeba se dočkám. Zatím si budu poskakovat cestou do práce a možná vykroužím i nějakou tu piretku až mi to zahraje v mém mp3 playeru.

„The road“ brutální zpomalení, ale pořád ještě cítíte náladičku z „Give a little love“. Zato „In style and rhytm“ na to jde o poznání lépe. Zvuk „latina“ rytmu v kombinaci moderního soundu a kláves hned ze začátku vás znovu probudí. „Sugar daddy“ se pořád držího Tomova hudebního výrazu, ale už naznačuje pomalé přibržďování… finiš se blíží, dostáváme se do poslední čtvrtiny alba.

A zpomalujeme řádně! Už nezrychlíme. Z poslední pětice „Seasonal“ „Never“ „Hitter“ „Seen that face“ „24 hours“ vyčnívá pouze „Never“ a podle tvůrců zřejmě i „24 hours“ pilotní SINGL, čemuž vůbec nerozumím, protože mi to přijde nudné. Spíš to zní jako smuteční pochod (pravidelné bubnování jako když mašírují vojáci).

Suma sumárum… skvělé ALBUM! Až na „Seen that face“ „24hours“, které hodnotím jako nejslabší kousky alba. A teď si dejte „Give a little love“ pěkně naživo!