Sledujete reality show? Já jo a některý mě vážně baví. Třeba kdysi, jak začali na Primě první Vyvolení, to byl šrumec. Sledovali jsme to jako přikovaný, potom už jenom vlažně a teď naposled mě nadchl už jenom Zdeněk Pohlreich s jeho Ano, šéfe! Pekelná kuchyně (odvysíláno na TV Barandov) je také taková kuchařská reality show, kde pod vedením světoznámého kuchaře Gordona Ramsayho bojuje 12 soutěžících o místo šéfkuchaře v luxusní restauraci v Las Vegas. Gordon Ramsay už má za sebou jinou reality a to „Kitchen nightmares“  a hádejte, jaký pořad u nás je jeho kopie? Ano, je to právě Ano, šéfe!. Zdeněk Pohlreich je ale proti tomu, co předvádí Gordon Ramsay,  jenom takovej hodnej strejda, co přijel do restaurace na šicím stroji. V porovnání s Pekelnou kuchyní rozhodně.

Už kdysi v Kitchen nightmares lítalo slůvko „fuck“ stejně jako vejce na Paroubka a ani Pekelná kuchyně na tom není jinak. Jakmile oněch 12 soutěžících nastoupí do restaurace Pekelná kuchyně (Hell’s Kicthen) vybafne na ně Ramsay s požadavkem, aby mu připravili jídlo, které je charakterizuje. Těch 12 lidí je z různých koutů USA, a nejedná se pouze o profesionální kuchaře, se začne potit a do 30 minut musí stát před Ramsym i s jejich výtvorem. Nastává chvilka nadějí, že by snad něco mohlo Ramsaymu dokonce i chutnat. Ten si ovšem nebere servítky a rovnou o 80% jídel řekne, že je to sračka, hnus apod. (doslova). Někdy se mu to podaří i efektně vyplivnout.

V Pekelné kuchyni sledujete, jak se soutěžící rozdělí na dva týmy – červený a modrý – a na dvě oddělené kuchyně. Následuje den služby. To znamená, že se restaurace otevře regulérním návštěvníkům, a kterému týmu se nejlépe podaří práce v kuchyni (tzn. vydat co nejvíce nebo všechny jídla), vyhrává a získá imunitu. Naopak tým, který předvedl nejhorší výkon v kuchyni mezi sebou musí nominovat dva chudáky, ze kterých si Gordon vybere jednoho, co půjde domů. Po dni služby následuje soutěž mezi týmy. Většinou se prověří různé kuchařské zkušenosti nebo šikovnost. Například za 30 minut vymyslet a nakoupit suroviny na menu, které se bude podávat další den v Pekelné kuchyni nebo prostě jenom hádání jídla se zavázanýma očima. Ten, kdo prohraje, toho čeká nějaký hodně nepříjmený, vyčeprávající úkol v kuchyni. Naopak výherci soutěže si to jedou někam užít, což dost zvyšuje napětí mezi týmy. A takhle pořád dokola, až zbyde 5 lidí. V tomhle počtu se ze dvou týmů stane jeden a všichni jedou na vlastní pěst. Ovšem při službě v kuchyni musí stále pracovat jako tým.

A teď, proč je to tak super? Já prostě miluju, jak se Gordon Ramsay s nikým vůbec, ale VŮBEC ne-se-re! Ve své kuchyni vyžaduje naprostou kvalitu jídla a disciplínu. Žádné odmlouvání, žádné dohadování, „Řekl jsem, že uděláš tohle, tak to doprdele udělej!“. Jakákoliv chyba v kvalitě ústí v příval urážek a párkrát už i ten talíř nevydržel. Teď to zní, jako by to byl jenom hulvát, co řve na lidi sprostá slova. Kdepak. Gordon Ramsay vás přesvědčí, že všechno co dělá, má svůj smysl a nic není bez důvodu. Ke konci se i sami soutěžící chovají při vedení kuchyně v podstatě jako on a jsou za to jenom rádi, jak jim to zjednodušuje práci.

Intriky mezi soutěžími jsou klasika klasik. Je to reality show a s tím se počítá, nicméně největší tahák je prostě Gordon Ramsay, který dokáže vymyslet parádní úkoly, vždycky vás překvapí a nikdy nevíte s čím zase přijde. Nebo s čím přijdou soutěžící. Jeden pán se v pořadu nefalšovaně sesune z vyčerpání, tak je to v PK náročné.

Velkým otazníkem jsou pro mě hosti, kteří třeba první otevírací den, kdy nejsou týmy sehrané a je v nich dost lemplů, co neumí ani osmažit vajíčka, klidně sedí v restauraci třeba i 3,5 hodiny, aniž by dostali jídlo a potom jdou domů. Restaurace je vždy plná. Možná za jídlo nemusí platit, jinak nevím. Pokud si snad někdo zajde postěžovat přímo k výdejovému pultu, šéfkukař ho pořádně usadí. Třeba tam přijdou dvě blondýny a dožadují se svého jídla. Gordon akorát řekne něco ve smyslu: „Dojděte si na další plastiku“ a opět se stará pouze a jenom o kuchyň.

Pekelná kuchyň je skvělá. Hlavně se něco málo dozvíte o fungování v Ramsayho restauracích, o přípravě jídla a co to všechno obnáší. Hned si uvědomíte, že cena jídla může odpovídat výkonu. U Ramsayho určitě. Zaslechl jsem zvěsti, že i Zdeněk Pohlreich uvažuje o podobném konceptu pro nějakou českou televizi, no to by mohl být asi taky mazec.