Horká novinka GLEE zaútočila na předávání cen Zlatých Globů 2009 v kategorii sitcom, muzikál, vyhrála 1. místo. Glee je oboje, hodně se o něm mluví a dost se vychvaluje. Omámen těmito komentáři jsem dojel do konce celou první sérii, ale rovnou říkám, že taková bomba, jak se někdo snaží o Glee mluvit to určitě není. Nicméně své kvality má a mezi seriály se určitě pohybuje v těch vyšších patrech. Hodný mladý učitel Will Schuester se snaží dát dohromady sbor na střední škole. Do něj se přihlasí jenom pár místních loserů (později i školní hvězdy) a co víc, pokud sbor neprojde regionální výběrovkou, skončí

K tomu je tady učitelka tělocviku Sue, která nelibě nese zkrácení dotací na její tým roztleskávaček kvůli Willovu sboru a věemožně se ho snaží jakkoliv zničit. To je taková základní kostra příběhu. V podstatě je to klasické schéma někoho, kdo se snaží něco dokázat, ale kterému všichni hází klacky pod nohy. V našem případě sboru. Jak to skončí? Hádejte dvakrát.

Proč je tedy Glee tak populární? Má neskutečně úžasná muzikálová čísla! Jeden díl vážně vydá na půlku kdejakého normálního muzikálu a nejednou jsem se přistihl, že písnička, která by mě normálně absolutně nezaujala, je v podání Glee prostě pecka. 80′ nesnáším, ale „JUMP“ v obchodě  matracema měla parádní náboj. Hodně se zpívají i tzv. mash-upy – dvě písničky zmixované do sebe. Herci zpívají na jedničku a určitě si vzpomenete na Superstar, protože když dojde na různé porovnávání ve sboru kdo zpívá lépe, budete srovnávat až se z vás bude kouřit. Výborné jsou i epizidy, kdy se dá dohromady učitelský sbor a vytvoří vokální skupinu. To je bomba a moc moc se mi to líbilo.

Jako muzikál má tedy Glee za 1 s hvězdičkou. Jako sitcom už je to o fous horší, ale pořád je zde spousta vtipných scének a momentů. Jednoznačně bezkonkurenční je trénérka SUE! Na ní by se dal postavit i samostatný seriál. Kdykoliv byla na scéně, šel jsem do kolen („…a takhle to vidí Sue.“) + její úžasné teplákové soupravy! Nebo trenér fotbalového mužstva Ken Tanaka se  snoubenkou, která si ho chce vzít jenom z milosti a strachu, že zůstane sama.

To co táhne Glee do slabších poloh je někdy až přespříliš  sladkobolný příběh středoškoláků, hodněkrát tažen do vod absurdity, kterou mu nevěříte ani v rámci žánru. Především jsem měl problém uvěřit tomu, že 17letý týpek (krasavec, člen fotbalového týmu atd… hvězda školy) si nechá nabulíkovat, že je otcem dítěte, i když to fyzicky nebylo možné. Tahle linie příběhu „má mě rád, nemá mě rád, mám ho ráda, ale on už mě nechce“ mě tam celkem štvala a bylo to někdy nuda k uzoufání. I „skorohlavní“ postava učitele Willa byla spíš variace na „hodného blbce“, co mě navíc dokonale trápil chováním alá Mirek Dušín.

Celkově ovšem hodnotím kladně a možná i vy byste měli dát Glee šanci. Kvůli muzikálovým číslům a Sue určitě!