Na tenhle seriálový kousek jsem se těšil a přes počáteční rozpaky se mi přeci jenom zalíbil moc a moc. Kdo by neznal příběh o Spartakovi, uprchlém gladiátorovi, který se stane vůdcem neúspěšného povstání otroků ve starověkém Římě. Seriál si bere pouze základní kostru příběhu – otrok – gladiátor – povstání + pár historicky doložených postav a jinak si jede na vlastní pěst. První série se zabývá upadnutím Spartaka do otroctví a pobytem v gladiátorské škole a končí těsně po útěku. Do toho je klasicky zamotaná spousta vztahů, sexu, full frontalů a když se v díle neobjeví prsa, budete asi nervózní.

Spartacus má vizuální styl dost podobný filmu 300: Bitva u Termopyl. Spousta modrého pozadí, zpomalených záběrů a nasraných ksichtů. Ovšem v některých scénách poněkud zaostává a je dost znát, že ten meč je jenom počítačem generovaný klacík. Naštěstí takových chvilek je jenom pár a Spartacus si drží solidní stylizovaný vzhled.

Ze začátku mi trochu vadila věčná hra na efekt, kdy se jenom zpomaluje každý druhý záběr a digitální krev stříká do všech směrů až příliš přehnaně. Po pár dílech (hned jak Spartaka ostříhají) na tohle ovšem zapomenete a užíváte si práce scenáristů. Pomáhá tomu i fakt, že i když se bojuje snad bez přestávky, každý souboj je trochu jiný a neopakuje se. Opravdu jsem se těšil, co co na nás zase filmaři vymyslí.

Stačí přežít asi tak první dva díly a scénář se začne opravdu kroutit, splétat, zamotávat až do parádního konce, kdy všechny postavy mají důvod k svému jednání a postupně se vyvíjí. Spousta dějových zvratů, aniž by to zavánělo zbytečným klišé.

Další aspekt je nahota. Ta je všude. Každý záběr do hlediště rozjásaného davu v koloseu ukrývá pár odhalených prsou nebo alespoň hodně spoře oděnou dívčinu. Co otrokyně, to modelka, co gladiátor, to nabušený model ve slipech a i na ten „full frontal penis“ dojde. A dívá se na to skvěle. Mimochodem, kdo znáte seriál XENA, tak tady uvidíte hlavní hrdinku nahoře bez (a ne jednou). Sice už trochu holka zestárla, ale pořád to jde

Jestliže se vám líbilo 300: Bitva u Termopyl, tak tohle je jeho levnější brácha s větším počtem krasavic. Hlavní hrdina je sympaťák, postavy se nechovají jako dementi, a vztahy se řeší za pochodu. Tak jak se mi to líbí, protože není nic nudnějšího než koukat na scénu, kdy dvě hrdličky pět minut přemítají o životě. Příběh ke konci parádně graduje a já už se moc  moc těším na další sérii.

Zápory jsou… hodně mi vadila jakási teatrálnost mluvy. I když se řekne třeba „Jen se napij, můj příteli“, tak to zní jakoby herec hrál Hamleta a do toho to ještě proloží za jeho zády „Čuráku jeden“. Obzvlášť v prvních dílech jsou Hamleti skoro všichni. I tak ale doporučuji.